Co rozhoduje o tom, zda vás rostliny v noci obtěžuj

Co udělat, aby vlhkost z knih zmizela Knihy potřebují cirkulaci vzduchu. Skříň s pevnými dvířky, která se otevírá jednou za měsíc, je pro ně horší než otevřená police. Když už skříň zavřenou mít musíte, nechte mezi hřbety a zadní stěnou mezeru alespoň dva centimetry. Knihy nestavějte těsně na sebe – pokud je jich plná řada, vzduch se mezi ně nedostane. Pomůže i to, když do skříně vyvrtáte dvě malé větrací dírky dole a nahoře, aby vznikl tah. Nikdy je ale nedělejte do míst, kde by do skříně mohlo zatékat.

Poslední hodina před ulehnutím rozhoduje o tom, jak rychle tělo přepne do útlumu. Většina lidí ji ale vyplní činnostmi, které dělají přesný opak – drží mozek v pohotovosti a zvyšují tep. Nejde přitom o nic složitého. Stačí pochopit, že tělo potřebuje ke zpomalení sestupnou křivku, ne další podnět.

Typické chyby: přilepit izolaci přímo na zeď bez vzduchové mezery, použít tenkou molitanovou desku místo hmotné vrstvy, utěsnit jen část stěny a zbytek nechat otevřený. Další častá chyba je zapomenout na sokl, For more on Osvětlení v obýváku take a look at the web page. zásuvky a prostupy trubek. Právě tam se zvuk obtéká a dunění zůstává. Všechny spoje a okraje je nutné přelepit pružným tmelem, ne akrylovým, který ztvrdne a přenáší vibrace.

Co je jen pocit: vyměnit sklo za silnější, ale nechat starý rám s netěsnostmi. To je jako dát si čepici na mokré vlasy. Stejně tak nepomůže koberec na zemi ani závěs, pokud jsou spáry otevřené. Zvuk se šíří vzduchem, číst více a když má volnou cestu, obchází i dobré materiály.

Druhý krok je těsnění mezi rámem a zdí. Pokud je tam jen slabá vrstva pěny nebo dokonce nic, hluk prochází jako otevřenými dveřmi. Vyjměte krycí lištu a prostor vyplňte akustickou pěnou nebo minerální vlnou, ale nechte ji přiznanou, ne zmáčknutou. Přetlakováním se zvuková izolace zhorší. Zavřete to zpět lištou a případně přetřete.

První krok je zjistit, co se v té skříni vlastně děje. Vezměte běžný vlhkoměr a změřte relativní vlhkost přímo uvnitř skříně, ne jen v místnosti. Měření opakujte ráno a večer, protože vlhkost kolísá s teplotou. Pokud se uvnitř drží nad 60 %, máte problém. Pod 45 % už hrozí přesychání papíru a jeho křehnutí. Rozdíl mezi vlhkostí v místnosti a ve skříni bývá největší u skříní u vnější stěny nebo v blízkosti koupelny.

Potraviny, léky, kosmetika a čisticí prostředky tam nemají co dělat. Teplo od topení, prach a kolísavá vlhkost urychlí kažení i chemické reakce. Boty bez vložek a bez prodyšného obalu začnou plesnivět a zapáchat. Elektronika, nabíječky a kabely se přehřívají a prach v nich způsobuje zkrat. Papírové krabice od bot se rozpadnou, jakmile na ně padne byť jen malá vlhkost. Knihy a časopisy žloutnou a chytají plíseň. Cokoli, co jste tam dali „jen na chvíli", tam po měsíci zůstane napořád.

Poslední věc: hluk vnímáme jinak v noci a jinak ve dne. Co se zdá nesnesitelné odpoledne, může být večer syté. Než začnete s úpravami, několik dní si zapisujte, kdy je hluk nejhorší a odkud přichází. Možná zjistíte, že problém není okno, ale třeba sousedova klimatizace nebo popelnice. Pak je řešení úplně jinde.

Zavřená skříň plná knih je pro vlhkost ideální past. Papír je hygroskopický, takže vlhkost ze vzduchu neustále přijímá a odevzdává. Jakmile je skříň uzavřená a vzduch v místnosti vlhčí než obsah skříně, vlhkost se do knih tlačí a nemá kudy odejít. Nejde tedy o to, že by knihy „nějak zvlhly" – jde o to, že vlhkost zůstává uvnitř a nemá se jak odpařit.

Absorbenty fungují jen tehdy, když je pravidelně měníte. Sáčky s pohlcovačem vlhkosti nebo nádobky s pohlcovačem mají omezenou kapacitu a po nasycení začnou vlhkost vracet zpět. Kontrolujte je každé dva až tři týdny. Když je sáček na dotek tuhý nebo nádobka plná vody, vyměňte ho. Rozhodně je nedávejte přímo mezi knihy, ale na polici vedle nich – vlhkost se šíří vzduchem, ne dotykem.

Typická chyba je hasit vlhkost větráním v dešti nebo v mlze. Otevřít okno, když je venku 85% vlhkost, znamená pustit dovnitř ještě víc vody. Větrejte krátce a intenzivně, ideálně za suchého a chladného počasí, kdy je venku vlhkost nižší než uvnitř. Vytápění byt v paneláku zimě vzduch vysušuje, ale zároveň snižuje relativní vlhkost – to je pro knihy lepší než vlhké léto. Pokud skříň stojí u studené zdi, dejte mezi ni a zeď izolační podložku, jinak se na zadní straně knih sráží kondenzát.

Když už knihy zvlhly, nechte je vyschnout rozložené na suchém místě s prouděním vzduchu, ne na přímém slunci. Slunce způsobí, že se stránky zkroutí a barvy vyblednou. Listy prokládejte savým papírem a měňte ho, dokud není suchý. Plíseň se objeví jako šedavý nebo nazelenalý povlak – v tom případě knihu izolujte, protože spory se šíří vzduchem na ostatní. Prevence je vždy jednodušší než záchrana už poškozené knihovny.