Umělé osvětlení v obýváku rozdělte na dvě až tři menší světla místo jednoho centrálního. Bodovky nebo nástěnné lampičky u postele a jedna lampa v rohu vytvoří hloubku a místnost nebude působit jako krabice. Vyhněte se jedinému silnému světlu uprostřed stropu, to naopak všechny stíny zploští a malý prostor zdůrazní. Teplé bílé světlo kolem 3000 K je pro ložnici příjemnější než studené denní.

Druhým pravidlem je zalévat vydatně, ale méně často. Místo každodenního „popíjení" dej rostlině tolik vody, aby vytekla spodním otvorem. Tím se substrát provlhčí v celém profilu a kořeny rostou do hloubky. Časté malé zálivky vedou k tomu, že vlhká je jen horní vrstva, kořeny se drží u povrchu a rostlina je pak citlivá na každý výkyv teplot. Přebytečnou vodu z podmisky po půl hodině vylij, jinak kořeny zahnívají.

Zalévej ráno, ne v poledne Nejlepší čas je brzy ráno, dokud slunce nepálí. Rostlina má celý den na to, aby vodu využila, a povrch substrate do večera částečně oschne, což omezuje houbové choroby. Zalévání v poledne je chyba: voda se v horké půdě rychle ohřeje a kořeny mohou utrpět šok. Večerní zálivka je druhá nejlepší možnost, ale pokud listy přes noc zůstanou mokré, zvyšuje se riziko plísní. U balkonovek proto zalévej ke kořenům, ne na listy.

Třetí pravidlo se týká mulčování a stínění. Povrch substrate přikryj vrstvou keramzitu, kamínků nebo hrubé kůry. Snížíš výpar klidně o třetinu. U citlivých druhů, jako jsou muškáty, petúnie nebo fuchsie, pomůže i přesun nádoby do polostínu na nejteplejší hodiny. Čtvrté pravidlo: nenech se zmást deštěm. Krátký prudký déšť často smočí jen listy, zatímco substrát zůstane suchý. Po dešti vždy zkontroluj vlhkost prstem.

Páté pravidlo je o signálech, které rostlina vysílá. Svinuté listy, měkké stonky a blednutí květů znamenají žízeň. Naopak žloutnoucí spodní listy a plesnivý povrch substrate znamenají přelití. V parném létě se vyplatí zalévat menší dávky ráno a větší večer, případně používat samozavlažovací nádoby. Kdo dodrží těchto pět zásad, udrží balkon zelený i během nejteplejších týdnů.

Prostor pod schody bývá to první místo, kam se odkládají věci, které nemají své místo. Přitom jde často o několik metrů čtverečních, které lze proměnit ve funkční část domácnosti. Rozhodující je ale hned na začátku zjistit, jaké má prostor skutečné rozměry a omezení. Změřte šířku, hloubku, výšku v nejnižším i nejvyšším bodě a zkontrolujte, kudy vedou rozvody, zda zde není radiátor, hlavní uzávěr vody nebo elektrický rozvaděč. Právě tyto prvky určují, co si můžete dovolit.

Základem je větrat krátce a intenzivně, ne dlouho a pootevřeně. Mikroventilace přes noc sice vypadá neškodně, ale v zimě ochlazuje parapet a v létě do bytu pouští horko i hluk. Mnohem účinnější je otevřít okna dokořán na pět až deset minut, ideálně dvakrát denně – ráno po probuzení a večer před spaním. Vznikne rychlá výměna vzduchu, stěny a nábytek zůstanou teplé a vlhkost odejde. Pokud máte okna jen na jedné straně, pomozte si otevřením dveří do chodby nebo koupelny, aby vzduch mohl proudit.

Balkonové květiny v červenci a srpnu trpí jinak než ty v bytě. Slunce na balkon praží klidně deset hodin, substrát v květináči se rozpálí na teploty, které kořeny poškodí, a rostlina během dne spotřebuje víc vody, než dokáže přes noc doplnit. Proto nestačí držet se rad typu „zalévat dvakrát týdně". Rozhoduje orientace balkonu, velikost nádoby, druh substrátu a to, jak silně rostlina roste.

Materiál rozhoduje podle toho, kde box bude st